Na Zemana si věřím, říká kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. Nerušil by sankce proti Rusku a sešel by se s dalajlamou

Kandidát na českého prezidenta Jiří Drahoš rozjíždí kampaň. Jeho zatím čtyřčlenný tým chystá mapu výjezdů do měst a obcí, "turné" má začít po Velikonocích. Drahošovi zatím přislíbili finanční podporu byznysmeni Martin Wichterle a Dalibor Dědek a kandidát vyzývá k podpoře drobné dárce. Od těch zatím na transparentní účet přišlo 350 tisíc korun. 200 tisíc přidává Drahoš ze svých úspor. Oficiálně také trvá na tom, že se nebude otevřeně vymezovat proti Miloši Zemanovi, ale je zřejmé, že se od něj chce odlišit prakticky ve všem.

HN: Miloš Zeman tvrdil, že nepovede kampaň. Dodržuje to?

Miloš Zeman to podle mého dodržuje. Nevede žádnou kampaň. Vyjadřuje se ale jeho mluvčí Ovčáček. Ovšem nevím, kdy pan Ovčáček mluví za sebe a kdy za pana prezidenta.

HN: Co říkáte tomu, když slyšíte od Ovčáčka výroky typu, že byste na Hradě fungoval jako fíkus?

Spíš mě to pobavilo, ale nestojí to ani za komentář. Jde o názor pana Ovčáčka a tečka.

HN: Myslíte si, že v eventuálním druhém kole máte větší šanci porazit Miloše Zemana než Michal Horáček?

Doufám, že ano. Analýzy, které mám, říkají, že kandidát, který se dostane do druhého kola, není bez šance Miloše Zemana porazit. Samozřejmě jsou to jen sociologické odhady, rozhodnou voliči. Za sebe si myslím, že bych mohl mít šanci.

HN: Proč větší než Michal Horáček?

Řada lidí mi napsala, že si váží mé profesní kariéry, že jsem pro ně čitelný, že jsem člověk, který má jasnou životní dráhu od vědeckého pracovníka až po manažera největší vědecké instituce u nás. Z toho soudím, že jsem pro ně volitelný.

HN: Kdyby se dostal do druhého kola s Milošem Zemanem Michal Horáček, podpořil byste ho?

Ano, podpořil. A on zase říká, že by podpořil mě. Prezidentem by měl být určitě někdo jiný než Miloš Zeman.

HN: V čem především chcete být jiný než Zeman?

Já hodlám zejména dodržovat ústavu a jejího ducha, ta velmi jasně určuje pravomoci prezidenta.

HN: A Miloš Zeman nedodržuje ústavu?

Je na voličích, aby to posoudili.

HN: Vzniká vícerychlostní Evropa. Kam má patřit Česko? K jádru, které se bude patrně stále intenzivněji integrovat, nebo k periferii, která "pojede" pomaleji?

Vícerychlostní Evropa už existuje. Jsou například státy eurozóny a mimo eurozónu. Je pravda, že Evropská unie se dostala do stavu, který vyžaduje revizi, reformu. Pokud by docházelo k rozdělení na vícerychlostní Evropu, přál bych si samozřejmě, abychom byli součástí bloku, který pojede rychleji. Měli bychom ale hlavně představit naši vlastní vizi, něco konečně začít dělat pro to, abychom patřili tam, kam chceme patřit.

HN: Měli bychom tedy podle vašeho názoru přijmout euro?

Při vstupu do Evropské unie jsme se k přijetí eura zavázali. Měli bychom plnit maastrichtská kritéria a vstoupit do eurozóny ve chvíli, kdy to bude pro nás výhodné. Nejsem odpůrcem vstupu do eurozóny, ale zase nejsem žádný eurohujer, abych říkal, že tam máme vstoupit co nejdřív.

HN: Co si myslíte o sankcích proti Rusku? Neměly by se zrušit?

Je dobré připomenout, proč byly sankce zavedeny. Rusko se spolu s USA a Velkou Británií v 90. letech zavázalo ke garanci územní celistvosti Ukrajiny. Ukrajina tehdy souhlasila se zrušením svého jaderného arzenálu. Anexe Krymu byla jasným porušením této dohody a logicky následovaly sankce. Takže zjednodušeně řečeno − vrátí-li Rusko Ukrajině Krym, odpadnou důvody pro sankce. Nevidím tedy žádný důvod, proč by sankce měly být za současné situace rušeny.

HN: Co ale řeknete exportérům, kteří často tvrdí, že sankce poškozují české firmy a celou ekonomiku?

S byznysmeny se scházím dlouhá léta, s některými jsem hovořil i o sankcích. Počátek asi nebyl pro řadu firem příjemný. Ve výsledku to ale má i pozitivní stránky: firmy si našly jiná exportní teritoria. Až na malé výjimky neslýchám od firem, že by je protiruské sankce v současné době nějak poškozovaly.

Není to pro naši ekonomiku žádný zásadní problém.

HN: A co vztahy s Čínou? Kdybyste byl prezidentem, podepsal byste ono pročínské prohlášení nejvyšších ústavních činitelů, které ujišťovalo čínské vedení o loajalitě?

Nepodepsal. Z mého pohledu to bylo úplně zbytečné.

Nikdo to po nás nechtěl a vůbec nevím, čeho jsme tím dosáhli.

HN: Miloš Zeman podporuje čínské investice v Česku. Pokračoval byste v tom?

Určitě bych čínské investice podporoval. Ale to, co doposud vidím, rozhodně nejsou investice, které by měly nějaký větší význam a dopad na naši ekonomiku.

Chtěl bych, aby u nás vznikaly třeba nové podniky a tekl k nám kapitál, ze kterého bude Česko opravdu něco mít. Pokud Číňané koupí fotbalovou Slavii nebo nějakou realitní firmu, je to jenom přelévání peněz. Ze strany Číny zkrátka nevidím přínosné investice toho typu, které u nás provádí třeba Německo.

O relativně nepatrném objemu čínských "investic" ani nemluvě.

HN: Kdybyste se jako prezident vracel ze státní návštěvy Číny, sedl byste si místo do vládního speciálu do letadla, které patří významnému byznysmenovi Petru Kellnerovi?

Nesedl. Jsem-li součástí české delegace, pak se logicky vracím společně s ostatními. To je naprosto jasné.

HN: Přijal byste na Hradě tibetského dalajlamu?

Podle ústavy prezident zastupuje stát navenek. Dalajlama není představitel žádného státu, takže sám bych dalajlamu oficiálně nezval. Pokud by ale naše vláda měla zájem na pozvání dalajlamy, vyhověl bych jí. Zcela soukromě bych se s ním určitě rád sešel, je to zajímavý člověk.

HN: Souhlasíte s přijímáním uprchlíků z Blízkého východu v Česku?

Nejsem přítelem kvót, se kterými přišla Evropská unie. Ostatně kvóty Evropu silně názorově rozdělily a jsou jedním z důvodů, proč je třeba zvažovat určitou reformu Evropské unie. Nerozlišoval bych, jestli někdo přichází z Blízkého východu, nebo odjinud. Jsem člověk humanisticky orientovaný, a když přijde uprchlík a požádá o možnost pobytu, pak bych o takové žádosti vždy přemýšlel. Žádná hromadná pravidla bych ovšem nezaváděl.

Chci ale hlavně říci, že bychom se měli snažit, aby se naše pomoc odehrávala především v regionech, kde dochází ke konfliktům. Vím, že se to lehce řekne a hůř udělá.

Je to ale jediná cesta − pokusit se ovlivnit dění v těch zemích tak, aby k exodu nedocházelo.

HN: Kolik uprchlíků je Česko schopno přijmout?

To opravdu nevím. Máme tady ročně stovky žádostí o azyl, ale posuzoval bych každou individuálně.

HN: Je nebezpečný islám jako takový?

Islám jako takový ne. Islám je náboženství. Nebezpečný je islamismus. Zneužívání tohoto náboženství ve jménu násilí a expanze.

HN: Jsou ale politici, kteří to považují za spojité nádoby. Třeba i slovenský premiér Fico, který prohlásil, že nepřipustí vznik soudržných muslimských komunit.

To není v rozporu s tím, co říkám. Rozhodně souhlasím, že bychom neměli připustit vytváření jakýchkoli ghett, která jsou živnou půdou pro šíření radikálních názorů. Případní migranti by se měli zcela integrovat do naší společnosti, oni se musí přizpůsobit nám, ne my jim. Musíme se podívat na to, co se stalo ve Francii nebo Velké Británii. Tam připustili vznik izolovaných ghett s radikálními imámy. To je jednoznačné bezpečnostní riziko a musí to být poučení nejen pro ně, ale i pro nás. To se v žádném případě nesmí stát.

HN: Je podle vás Andrej Babiš nebezpečím pro liberální demokracii v Česku, jak o tom hovoří třeba premiér Bohuslav Sobotka?

Andrej Babiš je předsedou hnutí, ve kterém má naprosto klíčové slovo. Ale v demokracii vznikají i takováto hnutí. Je na demokratické společnosti, aby se s tím vypořádala. Navíc ANO není žádné extremistické hnutí. Je zřejmé, že i ono se vyvíjí, a obecně je na společnosti, aby si ohlídala to, co v rámci demokratických pravidel vzniká.

HN: Tak konkrétně: Andrej Babiš říká, že chce zrušit Senát, zrušit kraje, omezit počet poslanců… Jste pro?

Nevím, nakolik má Andrej Babiš své návrhy domyšlené.

Na Senát jsou nejrůznější názory, já sám ho ale považuji za skutečnou ústavní pojistku. Je to důležitá instituce. A pokud jde o počet poslanců − myslím, že tak, jak je to nastaveno, je to v pořádku. Současné uspořádání je rozumnou zárukou parlamentní demokracie a nic bych na něm neměnil.

HN: Každé prezidentství se nějak otiskuje do tváře Česka. Jak chcete, aby vypadal váš otisk?

Prezident je svorník, který by měl být nad stranami. Pokud se stanu prezidentem, budu striktně nadstranický. Jen tak budu moci apelovat na zvýšení politické kultury. Strany se budou mezi sebou vždy hádat, ale mně jde o to, aby řešily reálné problémy.

U nás se většinou nevede debata o problémech, ale nálepkuje se podle toho, kdo s nimi přijde. Úlohou prezidenta je napomáhat řešení problémů. Když s něčím přijde levice, nemělo by to být automaticky tabu pro pravici a naopak. Dogmatické dělení na pravé a levé, i když ho v rámci fungování parlamentní demokracie respektuji, nikam nevede.

HN: Ono to s vaší nadstranickostí není tak jednoznačné. Je evidentní, že máte větší podporu od KDU-ČSL nebo od sobotkovského křídla ČSSD než třeba od ODS či KSČM.

Prezidenta volí lidé, ne strany. Já se navíc o podporu stran neucházím. Pokud mě nějaká strana podporuje více než jiná, je to její věc. Navíc nevím, jestli se vůbec nějaký volič bude stranickým doporučením řídit. Podle mého se jím nebudou často řídit ani samotní členové stran.

HN: Kdo z českých prezidentů zanechal nejpozitivnější stopu?

Václav Havel. Byl to první prezident České republiky, snažil se nastavit celou řadu společenských hodnot.

A Václav Havel rozhodně udělal nejvíc pro viditelnost a pověst Česka v zahraničí.

"Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí" je sice heslo, ze kterého má nyní leckdo legraci, ale jako takové má obrovskou morální hodnotu. Já už jsem vícekrát řekl, že klíčové pojmy pro mě jsou − kromě samotné demokracie − také pravda, rozum a úcta k lidem.

HN: Srovnejte Václava Klause a Miloše Zemana. Kterého hodnotíte výš?

S Václavem Klausem jsem na jeho pozvání vedl více debat a vážil jsem si toho, že chce slyšet můj názor. Řadu jeho názorů jsem samozřejmě nesdílel, ale byly to velmi užitečné debaty, bavili jsme se třeba i o globálním oteplování. Prezident Klaus byl člověk, kterého jsem respektoval a který myslím respektoval mě.

S panem prezidentem Zemanem jsme hovořili tímto způsobem pouze jednou, čtrnáct dní po jeho inauguraci, mluvili jsme hlavně o vědě. Od té doby jsem se s ním služebně, jako předseda Akademie věd ČR, nesetkal.

HN: To zní, jako že chcete říci, že česká prezidentství mají zatím sestupnou úroveň.

To jste řekli vy.