Nechci být Antizeman, řekl ke své kandidatuře šéf Akademie věd Drahoš

Předseda Akademie věd a fyzikální chemik Jiří Drahoš by měl v poslední třetině března oznámit, zda bude, či nebude kandidovat na Hrad. Své rozhodnutí sdělí v době, kdy odejde z čela Akademie věd, kterou posledních osm let vedl. Nyní zjišťuje, zda by získal podporu veřejnosti.

V březnu byste měl oznámit své definitivní rozhodnutí, zda budete kandidovat na prezidenta, nebo nebudete. Nyní o tom tedy přemýšlíte? Nebo to chcete oficiálně oznámit až v březnu?

Řekl jsem a stále to platí, že o té kandidatuře seriózně přemýšlím, ale vzhledem k tomu, že mám plný úvazek na Akademii věd až do 24. března, tak by nemělo valný smysl jít za tuto hranici úvah. Přemýšlím o tom a skutečně oznámím své rozhodnutí v té době, nedlouho po zasedání Akademického sněmu, které se koná 21. března.

Nad čím přemýšlíte, kromě toho, že jste ještě vázán svojí funkcí?

Nemohu neslyšet názory lidí, nejenom těch kolem mě, ale i z větší dálky, svým způsobem si ověřuji, má-li moje kandidatura podporu, a jestli mohu očekávat pozitivní ohlas alespoň části veřejnosti. Zatím mohu říci, že ano.

V březnu také oznámí kandidaturu současný prezident Miloš Zeman. Ovlivní to nějak vaše rozhodnutí?

Ne, vůbec nijak.

Co si o něm myslíte jako o hlavě státu?

V této chvíli bych opravdu nerad komentoval postoje a jednání pana prezidenta Zemana. Pokud do té volby půjdu, nebudu se rozhodně profilovat jako nějaký „Antizeman“ nebo „antiněkdo“. Pokud do ní půjdu, pak jako Jiří Drahoš, se svými představami a záměry.

Jde mi spíš o to, čeho si třeba na něm vážíte a co byste mu případně vytkl.

S některými postoji pana prezidenta mohu souhlasit, ale je řada věcí, s nimiž hluboce nesouhlasím.

Zmiňoval jste, že byste uvítal nějakou podporu. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek před časem řekl, že vás považuje za kvalitního kandidáta. Přijal byste podporu KDU-ČSL?

Výrok pana místopředsedy vlády vůbec nechápu jako něco stranického, beru to jako jeho názor. Zmínil, že by si mě dovedl představit jako kvalitního kandidáta, a já doufám, že tento postoj by mohli sdílet nejen jiní členové KDU-ČSL, ale i dalších stran. Nikdy jsem nebyl členem žádné politické strany, ale pokud by vznikla nějaká průřezová politická podpora v můj prospěch, nebudu se jí samozřejmě bránit.

Kandidáta na prezidenta hledá i iniciativa Kroměřížská výzva. Přijal byste její podporu?

Jsem zvyklý mluvit sám za sebe, k tomu nepotřebuji žádné výzvy. Záměr Kroměřížské výzvy beru jako občanskou snahu, ale nejsem s nimi v žádném kontaktu a nehodnotím je.

Jaký je podle vás ideální kandidát na prezidenta?

Jsem fyzikální chemik, který dlouhou dobu odborně pracoval s pojmem ideální plyn. Ideální plyn ale neexistuje, je to pouze jakési přiblížení něčemu. Existují pouze reálné plyny, reálné tekutiny a reálné pevné látky, a tak je tomu i v životě. Nemám žádného ideálního kandidáta a myslím si, že ideální kandidát v tomto směru neexistuje.

Kdybychom se k tomu ideálu chtěli přiblížit, tak jaké by podle vás měl mít vlastnosti?

Těch atributů ideálního kandidáta je určitě celá řada. Měl by být například důstojným reprezentantem tohoto státu, měl by národ spojovat, měl by být respektován doma i v zahraničí.

Před časem jste řekl, že česká společnost je rozdělená a je potřeba ji scelit. Máte nějaké řešení, jakým způsobem by se to dalo udělat?

Samozřejmě konkrétní představy už mám a o věci dále přemýšlím. Pro někoho je rozdělená společnost ideální ve smyslu hesla rozděl a panuj, takoví lidé pracují na rozdělování zcela programově. Já jsem přesvědčen o tom, že prezident by neměl panovat, měl by být naopak osobností, která by národ spojovala a tím napomáhala při řešení současných problémů.

Jednou z důležitých rolí prezidenta je sice pojmenovávat věci pravým jménem, ale přitom nestrašit, nevzbuzovat paniku, nejitřit zbytečně emoce, ale snažit se společnost uklidňovat a stabilizovat.

Jednou z věcí, která je vám vytýkána, je, že nemáte zkušenosti s politikou.

Ve funkci předsedy Akademie věd se v politice, ať chci, nebo nechci, pohybuji posledních osm let. Není to sice funkce politická, ale patří k ní permanentní debaty na politické úrovni. Ve funkci jsem zažil pět premiérů a čtyři vlády, byl jsem v kontaktu se všemi premiéry, ministry financí i dalšími ministry. Považuji také za důležité, že mám zkušenosti s veřejnou správou – ostatně všechny naše ústavy jsou veřejné výzkumné instituce. To považuji za důležitější než mít partikulární politické zkušenosti, třeba v nějaké často efemérní funkci ministra. Všichni přece víme, jaká je například průměrná životnost ministrů mládeže, školství a tělovýchovy. Takže to, že jsem se v politických funkcích dosud nevyskytl, nepovažuji za žádný zásadní hendikep.

Spekuluje se o tom, že jakožto vedoucí činitel Akademie věd možná neoslovíte masy. Tedy že byste byl spíš prezidentem „pražské kavárny“ než venkova...

Neuznávám dělení na pražskou kavárnu a zbytek světa. Je to účelový výmysl, je to umělý konstrukt pana prezidenta, nebo možná jeho mluvčího. Neustále opakuji, že nechodím do žádné abstraktní „pražské kavárny“, chodím do konkrétních hospod, restaurací, kaváren či vináren nejen v Praze, ale i mimo Prahu. Navíc jsem člověk, který osmnáct let svého života strávil ve slezském Jablunkově a má tam stále rodinné i přátelské vazby. Myslím si, že i tohle se na mně poměrně významným způsobem podepsalo. Mám dobrou představu o tom, co je život v Praze a co je život na venkově. Jaké jsou názory a potřeby lidí tady nebo tam. Pražská kavárna je pojem, který důrazně odmítám.