Prezident má hledat shodu

V posledních týdnech je kolem vás živo. Média spekulují o „sympatiích“ k vaší osobě u čelných představitelů nejméně tří stran: STAN, KDU-ČSL či TOP 09... Vadí vám, když se píše o spojitosti se stranami? 

Jsem rád, že podpora mé kandidatury zaznívá od řady lidí, včetně zástupců některých stran. Žádná oficiální jednání se stranami však nevedu. Pokud bych se rozhodl na prezidenta kandidovat, neměl bych nic proti průřezové politické podpoře. Musím zdůraznit, že bych v žádném případě nebyl politickým kandidátem, ale kandidátem nezávislým, který bude sbírat podpisy od občanů. Nikdy bych nebyl hlásnou troubou úzce stranických zájmů. Ostatně volit budou občané, nikoliv strany. 

Teď vyjde kniha vašich rozhovorů s publicistou Jiřím Padevětem. Proč je vydání načasováno na konec vašeho osmiletého předsednictví v Akademii věd? Je to zahájení kampaně? 

To, že kniha vychází v tuto dobu, tedy měsíc před vypršením mého předsednického mandátu, je pouze souběh okolností. Každému předsedovi AV vyšla knížka rozhovorů. Když jsme s ředitelem nakladatelství Academia o vydání knihy začali diskutovat, o možné kandidatuře na prezidenta jsem ještě vůbec nepřemýšlel. 

Od přátel z různých koutů země vím, že vám sami od sebe nabízejí pomoc různí lidé. Představíte jména, s nimiž se o svém finálním rozhodnutí radíte? 

Je jich hodně, ale nerad bych teď někoho jmenoval. O kandidatuře mluvím s mnoha lidmi nejen z akademie, zajímají mě i názory lidí z regionů. Máme chatu u Kamýku nad Vltavou, jezdím do rodného Jablunkova a občas na Vysočinu do Proseče. V rámci popularizace vědy přednáším na školách i veřejnosti. A na všech místech mi lidé vyjadřují podporu. 

Nově máte i Facebook. Tam se na zdi „upsal“ politolog Martin Potůček, že by vám radil s veřejnou politikou. Podporu v LN deklaroval fyzik Jiří Grygar. Kdo dál? 

Při zvažování kandidatury nemohu nepřemýšlet o odborných poradcích, ale teď by bylo předčasné říkat konkrétní jména. 

Myslel jsem si, že vás podpoří Dana Drábová, ale jako poradkyni ji už představil Michal Horáček. Mrzí vás to? Považujete jej za svého přímého soka? 

Je na rozhodnutí Dany Drábové, komu bude radit. V médiích jasně řekla, že je ochotna poradit komukoliv, kdo ji požádá, ostatně v oboru energetiky patří mezi největší odborníky. Oceňuji také, že se angažuje v komunální politice. K vaší druhé otázce – nechci se poměřovat s panem Horáčkem ani s kýmkoliv dalším. Každý kandidát bude mít program, a pokud budu kandidovat, představím vlastní. Bude pouze na voličích, aby zvážili, koho chtějí podpořit. 

A teď trochu hypoteticky. Kdybyste opravdu byl prezidentem České republiky, kam a jak byste tuto zemi směřoval? 

Češi jsou úspěšný a sebevědomý národ, který se dokáže prosadit. Máme šikovné lidi, nejen schopné vědce a nadané umělce, ale i zručné řemeslníky, kteří se uplatní všude ve světě. Zejména v poslední době jako bychom na naše tradice zapomínali. Jako prezident bych proto podporoval národní hrdost bez poklonkování komukoliv. Naše místo je tady ve středu Evropy a nikde jinde. A ještě něco k úloze prezidenta. Naše společnost je rozdělená, k čemuž výrazně přispívají politici. Ve veřejném prostoru většinou sledujeme jen hádky, spory a konflikty místo věcné a konstruktivní debaty. Neposuzujeme myšlenky a názory, ale zkoumáme jejich nositele a třídíme je na přátele či nepřátele. To nikam nevede. Právě prezident je institucí, jež musí uprostřed politického zápasu soustavně hledat společného jmenovatele v zájmu nás všech.