Problém s utečenci

Kvóty a jiná řešení

Občané České republiky mají pocit, že nás „Brusel“ nutí ubytovat několik tisíc kulturně cizorodých lidí. Málokdo přitom věří, že by do budoucna zůstalo jen u těch 2600 nyní „oficiálně přidělených“ uprchlíků. Naše kvóta by rostla s tím, jak by narůstal základ, od něhož je odvozena. Zároveň je dnes již zřejmé, že nemá smysl rozvážet utečence po osmadvaceti zemích. EU umožňuje volný pohyb osob, proto se nakonec utečenci stejně mohou vydat tam, kam původně chtěli. Nutit je trvale žít tam, kde nechtějí, a učit se jazyk, který je jim cizí, by bylo v rozporu s evropským pojetím lidských práv.

Jako vědec jsem zvyklý hledat řešení problémů a jsem přesvědčen, že i uprchlická krize své řešení má. Sestává z několika kroků:

Tolik lidí Evropa nepobere a neuživí

Je jasné, že tolik lidí, kolik je dnes v pohybu, Evropa prostě nepobere a neuživí. Proto musíme ty obrovské toky zastavit už na vnějších hranicích. Zároveň se musíme bránit riziku příchodu teroristů posílením tajných služeb a navýšením kapacity pro identifikaci přicházejících. Právě takovou pomoc česká vláda nabízí Itálii, kde je v současnosti problém největší.

Musíme pomoci řešit příčiny

Jiné důvody vyhánějí lidi z Afghánistánu nebo Sýrie a jiné z Afriky. Tam, kde se válčí, by měla Evropa spolu s mezinárodním společenstvím usilovat o nalezení mírového řešení. Pokud lidé utíkají před bídou, může Evropa v jejich domovských zemích pomoci zlepšovat životní podmínky. Má na to obrovskou ekonomickou sílu. Každá nová studna nebo systém závlah ve vysychající oblasti může zastavit útěk desítek i stovek rodin.

Humanitární pomoc skutečným uprchlíkům

Evropa musí dokázat rozlišit lidi opravdu nezbytně potřebující pomoc – utečence – od migrantů, kteří chtějí „jen“ práci nebo přicházejí za vidinou sociálních dávek. Skutečným uprchlíkům by Evropa měla poskytnout dočasnou humanitární pomoc, ale pokud možno za svými vnějšími hranicemi, tedy co nejblíže k jejich domovům. Ekonomičtí migranti by měli být vraceni co nejrychleji zpět, ideálně by neměli být do EU vůbec vpuštěni. Ani v sociálně nejrozvinutějších státech jako je Německo či Švédsko by nemělo být možné žít měsíce nebo roky pouze z dávek sociální pomoci.

Nebezpečí terorismu

Nebezpečí terorismu rostoucí s masivním příchodem uprchlíků je důležitým, nikoli však rozhodujícím argumentem – terorismus se dá úspěšně potírat. Větší hrozbou je postupná proměna našich sociálních a kulturních hodnot a vznik stavu, kdy ve stejném veřejném prostoru pro různé pospolitosti občanů platí různé normy. To nesmíme připustit.

Vstupní pohovory

Při vstupních pohovorech na evropských hranicích je důležité zjišťovat nejen totožnost uprchlíků, ale také jejich ochotu adaptovat se k našim hodnotám a normám. Kdo pokládá hodnotu snášenlivosti, princip rovnosti mužů a žen a respekt k lidským právům za neslučitelné s vlastním světonázorem nebo s věroučnými dogmaty, nemá v Evropě co pohledávat.