Můj život

Jablunkov, 20. 2. 1949

Narodil jsem se 20. února 1949 ve slezském Jablunkově. Dodnes se tam rád vracím, kdykoli mám příležitost.

Syn odbojáře

Můj otec Jiří, povoláním učitel, pocházel z Proseče u Skutče. Během druhé světové války spolupracoval s partyzány na Vysočině. Jeho výslech na gestapu skončil naštěstí „jen“ zmrzačením několika prstů. Maminka Anna pocházela z Jablunkova, kde pracovala celý život jako vrchní dětská sestra v místních jeslích.

Láska k hudbě a rodině

S mým mladším bratrem Josefem mě odmalička spojuje hudba. Naší první kapelou bylo bratrské duo, ve kterém jsem hrál na klavír a Josef na housle. Později jsme přidali elektrickou kytaru a vrhli se na big beat. Hráli jsme hlavně fláky od skupin Matadors a Olympic. Láska k hudbě mě od dětských let neopustila, přes 43 let jsem hrdým členem komorního sboru Canticorum Iubilo.

Moje Eva a děti

Jsem 43 let šťastně ženatý. S mojí ženou Evou máme dcery Radku a Lenku, dva krásné vnuky a jednu společnou vášeň – Járu Cimrmana.

Manželka Eva a rodina

Základní a střední škola

Základku jsem vychodil v Jablunkově. Jako většina venkovských dětí jsem tady navštěvoval i místní lidovou školu umění a učil se hrát na klavír a na trubku. Pak jsem pokračoval ve studiu na Střední všeobecně vzdělávací škole. Už tehdy jsem měl o oboru jasno, vybral jsem si matematicko-fyzikální zaměření.

Vysoká škola chemicko-technologická

Šel jsem za svou vášní – na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Po absolvování oboru fyzikální chemie jsem v roce 1972 narukoval na vojnu a v září 1973 nastoupil na studijní stáž do tehdejšího Ústavu teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT) Československé akademie věd (ČSAV). Kandidátskou disertační práci jsem obhájil v roce 1976 a přešel na pozici vědeckého pracovníka ČSAV do oddělení chemických reaktorů.

Odmítnutí spolupráce s StB a vstupu do KSČ

Vzhledem k tomu, že jsem odmítl podepsat spolupráci se Státní bezpečností a stejně tak i opakovaně nabízený vstup do KSČ, působil jsem až do sametové revoluce na pozici řadového vědce. V roce 1985, v době Gorbačovovy perestrojky, jsem strávil rok v Německu jako stipendista Humboldtovy nadace. Manželka musela s dětmi zůstat jako „rukojmí“ v Praze. Nikdy jsem nevstoupil do žádné politické strany.

Lustrační osvědčení

Předseda Akademie věd

Po listopadu 1989 jsem působil v několika manažerských pozicích. Byl jsem předsedou ústavních odborů, zástupcem ředitele a pak osm let ředitelem Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V roce 2003 jsem byl jmenován profesorem v oboru chemického inženýrství, o dva roky později jsem byl zvolen místopředsedou a v roce 2009 předsedou Akademie věd ČR. Tuto instituci s osmi tisíci zaměstnanci jsem řídil osm let.

Co jsem se naučil do života

Z působení na Akademii věd jsem si odnesl respekt k faktům, zvyk slibovat jen to, co je skutečně v mých silách, a samozřejmě vytrvalost. Jako předseda jsem vedl nespočet jednání s politiky a setkával se prakticky se všemi představiteli parlamentních stran, stejně jako se zástupci mnoha domácích i zahraničních institucí.

Přežili jsme – politikům navzdory

V pozici šéfa Akademie věd jsem zažil pět premiérů a pět vládních garnitur. To mi přineslo spoustu cenných zkušeností nejen s organizací vědeckého života, ale taky s praktickou politikou. S týmem, který stál v čele akademie, jsme zabránili její likvidaci v době, kdy se o ni politici pokusili nesmyslnými škrty v rozpočtu. Intenzivním vyjednáváním s tehdejší vládou se nám podařilo dohodnout „pouze“ půlmiliardové snížení příjmů a především to, že rozpočet v dalších letech dále neklesal, jak bylo původně v plánu.

Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně

V roce 2012 mi byla udělena Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně. Jsem spoluautor řady patentů, mimo jiné na recyklaci PET lahví nebo vysoušení papírového materiálu. Čtyři roky jsem zastával prestižní funkci prezidenta Evropské federace chemického inženýrství. Publikoval jsem více než 70 prací v odborných mezinárodních časopisech a těší mne, že na tyto práce existuje přes tisíc citačních ohlasů. Obdržel jsem řadu domácích i zahraničních vědeckých ocenění.

Medaile prvního stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy

Chata a zahrada

Svůj volný čas trávím nejradši s rodinou na chatě, kterou jsme si s manželkou před 30 lety sami dostavěli a kde s láskou pečujeme o naši zahradu. V létě se věnujeme turistice a v zimě rádi běžkujeme.

Hudba a knihy

Miluji hudbu. Já i moje žena Eva máme rádi operu, obdivujeme například českého basbarytonistu Adama Plachetku. Poslouchám také Erica Claptona, Johna Mayalla, Beatles nebo Rolling Stones.

Mojí celoživotní knihou se stala Bohatýrská trilogie, kterou mi jako malému chlapci daroval otec. S bratrem ji známe skoro nazpaměť.

Domluvím se anglicky, německy, rusky a polsky.