Vyjádření ředitelky Archivů bezpečnostních složek: Jiří Drahoš nebyl spolupracovníkem StB
Ředitelka Archivů bezpečnostních složek Mgr. Světlana Ptáčníková potvrzuje, že Jiří Drahoš nebyl spolupracovník StB!
V evidencích spravovaných Archivem bezpečnostních složek nebyl k osobě Jiří Drahoš, nar. 20. 2. 1949, k rozhodnému období do 15. 2. 1990 dohledán archivní materiál. Jméno pana Drahoše bylo prověřeno ve všech dostupných evidencích včetně kartotéky bývalé správy pasů a víz SNB, ale žádný záznam odkazující na existenci archiválií ve správě Archivu bezpečnostních složek s přímým vztahem k panu profesoru Drahošovi, nebyl nalezen.
V souvislosti s výjezdem čs. občanů na stipendium a stáž byla čs. bezpečnostními orgány (zejména II. správou SNB) prováděna řada úkonů (shromáždění veškerých dostupných materiálů, provedení obranného pohovoru apod.), a to na základě tehdy platných právních norem. Nicméně dle evidencí spravovaných Archivem bezpečnostních složek nebyly žádné písemnosti tohoto typu, vztahující se k prof. Drahošovi dohledány ani v objektových svazcích, vedených ke stážistům a stipendistům, ani v objektových svazcích vedených k ČSAV.
Pokud jde o článek publikovaný na portálu AE News, obsahuje řadu zavádějících (velmi mírně řečeno) informací:
Kdyby byl prof. Drahoš veden jako spolupracovník II. Správy s krycím jménem „Bas“, popř. „Akademik“, tuto skutečnost bychom v evidencích spravovaných Archivem bezpečnostních složek zjistili (ostatně odkaz uváděný v článku „viz ÚSTR: Drahoš byl v roce 1985 získán Státní bezpečností pro spolupráci“ je nesmysl, kolegové z Ústavu pro studium totalitních režimů, pokud je mi známo, nikdy nic takového nepublikovali). Svazy důvěrníků byly pochopitelně řádně evidovány v registračních protokolech, takže by v nich jméno Jiřího Drahoše nar. 20. 2. 1949 muselo figurovat, ale v protokolech nebyl dohledán ŽÁDNÝ záznam, vztahující se k prof. Drahošovi. Pokud by neexistoval žádný svazek vedený StB (a nic nenasvědčuje tomu, že je tomu jinak), pak nemohl být ani skartován a nikdo nemůže mít jeho kopii.
Jan Šanda, zmiňovaný v článku, byl ke dni 1. 5. 1985 přeložen od O-StB Písek k X. správě SNB, a to na 2. odd. 2. odboru (příslušníkem II. správy se stal patrně až v souvislosti s reorganizací v r. 1988). Toto oddělení (dle toho, co víme) provádělo v dané době kontrarozvědné rozpracování vědy (vybraných ústavů Československé akademie věd), zdravotnictví (ministerstva zdravotnictví a jím řízených organizací) a nepřátelských ideodiverzních center po linii vědy. Máme k dispozici komplexní služební hodnocení Jana Šandy z r. 1987, v němž se uvádí, že zpracovává problematiku historických věd ČSAV, nicméně zkusíme ještě prověřit, čím konkrétně se tento příslušník zabýval v letech 1985 – 1986. Ze „záznamu o seznámení s povinnostmi a omezeními podle zák. č. 102/1971 Sb.“ ze dne 24. června 1985 vyplývá, že Janu Šandovi bylo v souvislosti s funkčním zařazením uděleno oprávnění přicházet do styku se státním tajemstvím na úseku biologických věd ČSAV.
Pasáž „Velká část zaměstnanců ČSAV byla vedena ve svazku SU jako tzv. kádry rezidentního určení (KRU). Úkolem byla jejich příprava pro uplatňování poznatků získaných ze zahraničních stáží“ neodpovídá praxi bezpečnostních složek, která se odráží v dochovaných archiváliích. Jasně z nich vyplývá, že zaměstnanci vědeckých ústavů, kteří byli z nějakého důvodu zájmovými osobami StB, byli vedeni zcela v souladu s platnými směrnicemi v běžném systému svazků. Termín “svazky speciálního určení“, není znám ani mně, ani mým kolegům – správcům svazkových fondů. Stejně je tomu u „kádrů rezidentního určení“. Žádná taková „kategorie“ dle nám známých rozkazů a směrnic neexistovala. Ano, bezpečnostní složky pochopitelně prováděly „typování a získávání vhodných a perspektivních stážistů a stipendistů pro spolupráci s orgány čs. kontrarozvědky“, nicméně využívaly k tomu kategorii „kandidát tajné spolupráce“, popř. u rozvědky „agenturní typ“. Seznam druhů svazků, vedených bývalou StB, i slovník rozvědné terminologie je dostupný na našich webových stránkách.
Zcela nesmyslné je pak tvrzení, že „Veškeré tzv. lustrace po roce 1989 byly vyhotovovány kontrolou zbylých svazků, které po skartaci nařízené gen. Alojzem Lorencem zůstaly bez zájmu „spalovačů“ ležet v archivech FMV“.
Pro vyjádření, zda někdo byl či nebyl evidován jako osoba uváděná v § 2 zák. č. 451/1991 Sb., (přičemž spolupráce s StB se týká odst. 1 písm. b)) není vůbec důležité, zda se jeho svazek dochoval, či nikoliv, ale pouze skutečnost, zda figuruje v evidencích StB (a zejména registračních, popř. archivních protokolech) jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu,
informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti. Nedochovaný svazek (popř. v originále nedochovaný vázací akt) pouze zvyšuje naději dotyčného na úspěch v případném soudním sporu o ochranu osobnosti.
StB pochopitelně mohla čas od času získávat informace i od osob, které nebyly evidovány jako její spolupracovníci, ale nic nenasvědčuje tomu, že by prof. Drahoš byl takovou osobou.
S pozdravem
Mgr. Světlana Ptáčníková
ředitelka Archivu bezpečnostních složek